NEUMÍM PSÁT PŘÍSPĚVKY, raději mluvím, ale dnes cítím velkou potřebu podělit se s vámi o své pocity.
Věřím, že máme za sebou to nejtěžší období, co by podnikatelé, kteří ze dne na den zavřeli s absolutní nejistotou toho, co bude dál.
Každá změna je pro nás velkou zkušeností. Zkušeností naší vůle a vynalézavosti. Osahání si svých možností a zasednutí znovu do školní lavice.
Nájem mi nikdo neodpustil a vím, že je vás spousta, kteří jste na tom byli stejně. Mé pocity vibrovaly mezi hlubokou beznadějí a vztekem.
Žádná z akcí se nekonala, ani pravidelná cvičení, seberozvojové semináře ani módní přehlídka.
Rozhodla jsem se, že to nevzdám a čas zavření využiji na inventuru a nafocení krásných kousků ze štendrů. Že prověřím svou vizi a zamyslím se co a jak dál.
Setkávala jsem se s odsudky v podobě prodejní ceny roušek, s některými rysy lidských povah, které zabolely. Zátěžové situace lidi prověří.
Když bylo nejhůř, napsala jsem vám email. Do pár hodin přišla velká spousta objednávek. A já cítím velkou VDĚČNOST a SMYSL v tom, co děláme. Děkuji za to, že tu jste, že máte o naše oblečení zájem. Že jste při nás stáli. Děkuji vám, milí zákazníci, děkuji vám, milí kamarádi, děkuji vám, rodino❤️děkuji Ti, Bože❤️
Snažila jsem se rozdávat roušky, podporovat lokální výrobce, řemeslníky, restaurace a kavárny a pevně věřím, že návrat zpět zvládneme všichni společně. Držím vám všem palce. JSME V TOM SPOLU.
S láskou k vám všem,
Meera
Hezky a upřímně napsáno. Všechno dobré do budoucna